Facebook v hodině občanské nauky

Sociální sítě masivně zasahují do každodenního života běžného občana – šíří se přes ně zprávy, inspirace, svolávají se demonstrace. I proto by mohly být součástí občanské nauky.

Facebook v hodině občanské nauky

Mladá generace, moje generace, tráví na sociálních sítích dost času. Facebook nabízí prostor pro komunikaci, pro sebeprezentaci, sdílení myšlenek a audiovizuálních materiálů, organizaci událostí etc. Myslím, že do hodin některých předmětů má ohromně blízko. Pokusil jsem se volně zamyslet nad konkrétním příkladem, jak užít Facebook v občanské nauce, v základech sociálních věd.

Berte to prosím jako mou úvahu, nejsem učitelem podobného předmětu. Vím také, že bývá program hodin tak nabitý, že se sotva stíhá látka podle osnov. Přesto mi dovolte toto krátké zamyšlení nad možným oživením učební látky, snad mám jako student aspoň nějakou půdu pod nohama.

Ad-tech_London_2010_(5)

Důvodem zařazení Facebooku do hodiny může být snaha zaujmout žáky skrz nástroj, který dobře znají. Pojí se k němu celá řada témat od komunikace, spolupráce přes sociologii až po problematiku bezpečnosti osobních údajů. Facebook je plný šťavnatých i nudných informací, které přibývají každou sekundu. Jsou nějaké z nich relevantní do “občanky”?

Uvedu jasný příklad, další by se jistě daly vymyslet. Učil jsem se a učí se stále o politickém systému, stranách, volbách, zmiňovali jsme si na střední různé ideologie. Pravděpodobně každá politická strana má svou fanouškovskou stránku na Facebooku, kde sdílí články a komentáře k aktuálnímu dění. Zainteresovaní uživatelé pak sledují, co se děje, označují sdílené příspěvky nálepkou “Líbí se mi” a přeposílají dál, co je zaujme. Studenti se mohou během pár kliků podívat na konkrétní sebeprezentaci politických stran. Mohou se (vedeni učitelem) kriticky zamyslet nad obsahem, nad stylem komunikace zástupců stran. Ba co víc, politika je pro dost lidí palčivá záležitost a na sociální síti se pouští do diskuze v komentářích u jednotlivých postů. Není zajímavé společně se třídou vidět, jak se vyjadřují někteří příznivci ČSSD, TOP09, Tomia Okamuri nebo Strany zelených? Ano, často tam dochází ke střetům, kde jde rozum stranou. Rovnou je tedy možné rozebrat způsoby hájení názoru a argumentační klamy. Nabízí se zkusit též experiment, jak zareagují správci stránky na kritiku. Smažou ji? Odpoví? Budou ji ignorovat? To ať třeba žáci otestují doma.

fanpages

Na politiku se váží i další aktéři na sociálních sítích, například autoři satiry a nebo watchdogové organizace. Obojí může dát hlubší vhled do politické scény a přitáhnout mladé publikum k dění, které formuje mantinely pro jejich život. Kupříkladu z humoristických partiček sleduji Infobaden News nebo Žít Brno. Ty se občas prolínají se skupinami, které bedlivě hlídají, zda-li se neděje nějaká “šmelina”. Já si čtu info od Nadačního fondu proti korupci, Rekonstrukce státu či od PragueWatch. Dále dokonce exitují zajímavě zpracovaná data z Facebooku – například co se “líbí” za stránky fanouškům různých politických stran.

infobaden

Podle mne mohou studenti pracovat přes svoje facebookové profily, případně není problém vytvořit falešnou identitu (stačí jedna pro celou třídu). Eventuálně může kantor vybrat, co považuje za hodnotné a posléze prezentovat zaznamenané snímky z obrazovky (screenshoty). To však ochuzuje tuto činnost o interakci.

Co si myslíte o mém nástinu použití Facebooku? Podle mne by mohl proniknout i do jiných předmětů než do základů sociálních věd. Namátkou kandidátem by mohl být dějepis – v USA už v roce 2009 vytvářeli žáci stránky pro popularizaci historických osobností. A Facebook je taky médium, kde se daří Opraskům sčeskí historje, které ukazují české dějiny v “onvých slouvisostech”. V zeměpisu či hodinách cizích jazyků by se dalo profitovat z celosvětového propojení, poněvadž není problém si vyměňovat zprávy s lidmi z jiného kontinentu. Možná nápady dovedete ještě dál.

Málem bych zapomněl, že jsou lidé Facebookem netknutí. Pokud je to váš případ a přesto by vás lákalo něco vyzkoušet, nechte si poradit – od známých, studentů a nebo online návodů.

Tom Sýkora

Články s podobnou tematikou
Kybergrooming: málo známé nebezpečí internetu aneb kdo si píše s vaším dítětem?