Fáze kybergroomingu: Podezřelé chování virtuálních přátel

Článek přibližuje praktiky kyberagresorů, kteří zneužívají dětské bezbrannosti, naivity a důvěřivosti na sociálních sítích ve svůj prospěch.

O kybergroomingu, lákání dětí a mladistvých přes internet na schůzku s cílem je pohlavně zneužít, jsme psali již dříve. V textu níže bychom vám chtěli dát více informací o jeho průběhu, abyste mohli sami odhalit podezřelé chování přátel ve virtuálním světě. Podívejme se na jednotlivé fáze, kterými kybergrooming většinou prochází.

1. Vzbuzení důvěry a snaha izolovat oběť

Během první fáze dochází k tzv. sebeotvírání, kdy oba komunikující sdělují osobní informace, aby získali co největší představu o jedinci na opačné straně. Již v této části agresor často zná bližší informace o budoucí oběti. To znamená, že ví, kde bydlí, kam chodí do školy, telefonní číslo apod.

Pro získání důvěry ve svou osobu používá útočník metodu mirroring, tzn. efekt zrcadlení. Zrcadlení je metoda, která se používá i při běžné komunikaci. Znají ji např. lobbisté, fundraiseři, někteří manažeři aj. Základním principem mirrorungu je předkládat jedinci, se kterým komunikujeme, jeho vlastní já promítané do našeho jednání a chování.

Útočník dělá oběti zrcadlo. „Pokud oběť útočníkovi sdělí, že se cítí například osamělá a má nějaké problémy a starosti, agresor odpoví, že má podobné problémy a plně ji chápe. Nabízí jí, že se mu může s důvěrou svěřit.“ [1] Sdílí s obětí stejné myšlenky, názory, vytváří si stejné fiktivní koníčky jako oběť a tím získává její důvěru a to je hlavní důvod, proč se (v tomto případě) dítě k němu vrací a často ho samo kontaktuje. [2]

Kybergroomer využívá různé metody k tomu, aby dosáhl co nejvyšší věrohodnosti a důvěry. Postupem času se do komunikace začleňuje sexuální tématika, která je obzvláště pro děti školního věku zajímavá a vyhledávaná. Čím více informací si sdělí a čím více budou vstupovat do intimních rozhovorů, tím více se bude prohlubovat jejich vzájemná důvěra.

Na konci první fáze dochází již k nátlaku na oběť a k její izolaci od ostatních, především od kamarádů a rodičů. Útočník svoji oběť zahlcuje frázemi typu:

• „Rodiče ti nerozumí, já ano…”
• “Mně se můžeš svěřit se svými problémy…”
• “Neříkej o tom ostatním dětem, žárlily by…”
• “Neříkej o tom mamince, kdybys jí to řekla, nenáviděla by tě….“

2. Podplácení dárky nebo různými službami, budování kamarádského vztahu

V rámci druhé fáze dochází k podplácení a získávání si přízně oběti prostřednictvím zasílání dárků či vytváření výhod a služeb, které pachatel své oběti přináší. Mluvíme o tak zvanému luringu, neboli vábení a uplácení oběti dárky jako jsou např. peníze, kredit, mobilní telefon, lístky do kina atd. Kybergroomer zasílá dárky výměnou za citlivé informace, fotografie atd. Dítě si neuvědomuje závažnost a nebezpečí, které mu hrozí v případě vyzrazení citlivých osobních informací, popř. zasláním svých fotografií.

V tomto momentě už získává kybergroomer nad dítětem moc. Dárky jsou pro děti velkým lákadlem a je pochopitelné, že vzhledem k nízkému věku těchto dětí a jejich nevyzrálosti, nevidí za tímto jednáním manipulaci. Nechat se takto zlákat je velmi jednoduché zvlášť u dětí, které pocházejí z chudších sociálních poměrů. Rizikovou skupinou jsou i děti z nefunkčních rodin.
Dítě v této fázi vztahu získává nového kamaráda, který mu dává pocit jistoty, bezpečí a pochopení. To jsou základní potřeby, které dítě touží zažít a cítit. Děti, které tento pocit ve svém reálném prostředí nezažívají, si v daném okamžiku dokáží velmi rychle vytvořit citové pouto k pachateli.

3. Vyvolání emoční závislosti na útočníkovi

Závislost dítěte na agresorovi je tím vyšší, čím více se dítě agresorovi svěřuje, čím více informací o sobě vyzradí a čím hlouběji směřují jejich konverzace. Emocionální závislost vzniká u dítěte, které našlo v agresorovi to, co ve skutečném životě nemá. Například děti z chudších poměrů mohou být na útočníka fixované materiálně. V případě, kdy dítě je v kontaktu s agresorem z materiálních důvodů, se může pak jejich vztah změnit a mít povahu prostituce.

Pachatel se může začít chovat agresivně, oběť vydírat a manipulovat s ní, aby ji donutil přijít na schůzku. Pokud oběť jeho návrhy neguje a staví se do opozice, využívá agresor verbální agrese, psychického vydírání a cílené manipulace, aby dítě zastrašil a donutil na schůzku přijít. Je-li dítě emočně rozladěné po online chatování, zajisté se zajímejte o jeho potíže.

4. Osobní setkání

K osobnímu setkání (naštěstí) ne vždy dojde, přímý kontakt je opravdu velké riziko. Cílem schůzky může být sexuální násilí, fyzické násilí, obtěžování, manipulace a existují i případy, kdy dítě bylo na osobní schůzce využito při výrobě pornografie. Pokud dojde k osobnímu setkání je to známka toho, že vztah dosáhl určitého stupně intimnosti a že je, alespoň ze strany oběti, brán za vážný. Přenos vztahu z kyberprostoru do jiného prostředí je doprovázen velkou změnou chápání a vnímání obou zúčastněných osob. Identita pachatele je do určité míry odkryta.

Je potřeba s dítětem hovořit o nebezpečích internetu. Ideálně se dohodněte, ať vám dá vědět, pokud se s ním bude chtít sejít někdo, koho znají jen v online světě.

5. Sexuální obtěžování, zneužívání, manipulace

V tomto okamžiku dochází k “vystřízlivění”, kdy si oběť uvědomuje určitou odlišnost a mohou se u ní objevit známky nedůvěry a snaha vycouvat.

Tato fáze může mít dvojí charakter. Buď pachatel reaguje a jedná agresivně, protože může nabýt pocitu, že je to jediný možný způsob, jak svoji oběť udržet ve své blízkosti a jak dosáhnout svého touženého cíle. Nebo ji opět zahlcuje dárky a pocitem bezpečí. Oběť utvrzuje v tom, že je opravdu tím, kým byl i v kyberprostoru. Postupně ji začíná sexuálně obtěžovat, vystavovat pornografickému materiálu, pohlavně zneužívat apod.

Sexuální zneužití ve spojitosti s kybergroomingem je ze strany agresora vždy naplánované a oběť jde na osobní schůzku vždy dobrovolně (bez ohledu na motivaci k setkání – vydírání). Tento druh sexuálního znásilnění je možné přirovnat k tzv. date rape. A to v případě, že oběť je žena a agresorem muž. Žena potažmo dívka setkání může brát jako rande, protože agresor se do té doby vydává za osobu milující a projevující vřelý zájem o ni. Date rape znamená znásilnění na schůzce, během které dojde ke změně názoru jednoho z “partnerů” (oběti) na druhého (agresora), vyvoláné změnou chování či jednání. Jakmile oběť začne vyjadřovat známky odporu či distancování se od agresora, agresor zaujme naopak útočnou tendenci a oběť znásilní.

Samotná manipulace s obětí a snaha ji dostat tam, kam pachatel potřebuje, může trvat i několik měsíců či roků. Vše záleží na samotné oběti, jak dlouho vydrží odolávat psychickému nátlaku.

Závěrem

Každý, kdo se pohybuje na internetu, v chatovacích místností, seznamkách, sociálních sítích by si měl chránit soukromí. To znamená být opatrný při sdílení osobních údajů, neposílat nikomu intimní fotky a rozhodně s nikým cizím nechodit schůzku – ať už by dotyčný působil jakkoliv mile a přátelsky. Je třeba si uvědomit, že právě kyberagresoři vystupují velmi vřele a dokáží na jedince velmi dobře zapůsobit – dalo by se říct, že jsou to mistři v komunikaci a manipulaci. Budeme rádi, pokud tyto informace budete sdílet se svými známými, především s kybergroomingem ohroženou mládeží.

Na pozoru by měly být obzvláště dívky, které jsou nejčastějšími oběťmi těchto agresorů a které využívají služeb seznamek k nalezení kamaráda či přítele. Takový nový přítel by se jim mohl stát osudným. Dokud se s agresorem nesetkají osobně, je tu vždy možnost kontakt přerušit a zabránit tak neštěstí!

Karolína Máčelová,
studentka sociální pedagogiky se zaměřením na etopedii

V příštím článku se podíváme na to, jaké jsou možnosti prevence kybergroomingu.

Zdroje:
[1] KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečné komunikační jevy pro učitele se zaměřením na kyberšikanu, kyberstalking, kybergrooming a další sociálně-patologické jevy. s. 3.
[2] DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex: forma internetové komunikace. s. 64.