III. Práce s třídním kolektivem: Bez podpory vedení to nepůjde!

Chcete se pokusit něco udělat s nevyhovujícími vztahy ve třídě? Máte pocit, že některé děti v ní jsou již zoufalé, že třída jako kolektiv nefunguje, chybí komunikace a alespoň normální atmosféra? Na co byste však měli pamatovat předtím, než se do práce s třídním kolektivem pustíte? Máte podporu vedení školy? Položte si otázku, zda si […]

III. Práce s třídním kolektivem: Bez podpory vedení to nepůjde!

Chcete se pokusit něco udělat s nevyhovujícími vztahy ve třídě? Máte pocit, že některé děti v ní jsou již zoufalé, že třída jako kolektiv nefunguje, chybí komunikace a alespoň normální atmosféra? Na co byste však měli pamatovat předtím, než se do práce s třídním kolektivem pustíte?

Máte podporu vedení školy? Položte si otázku, zda si vedení školy uvědomuje, že třída má potíže a zda stojí za nápadem dětem pomoci a podporuje tedy vrstevnický program ve třídě. Většina ředitelů již dnes snad podobnou práci ve třídách uvítá. Zkušenost je bohužel někdy i smutnější. „V naší škole potíže a šikanu ve třídních kolektivech nemáme, třídy mají každý rok přednášku o komunikaci, vzájemném respektu a o toleranci“.

Pokud vedení Vaší školy uplatňuje spíše tuto rétoriku, můžete si být jisti, že byste na potíže ve vztazích mezi dětmi narazili velmi rychle. Na druhou stranu, pokud vedení tuto problematiku nevidí a nechce vidět, jsou Vaše vyhlídky velmi omezené a je potřeba se připravit na pozici „samotný pěšák v poli“. Pokud vedení školy potíže tohoto charakteru ve třídě odmítá, těžko budete hledat opravdovou podporu v aktivitách, které nejsou zrovna lehké. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že k odmítání existence špatných vrstevnických vztahů měly sklon některé školy, jež si zakládaly především „na udržení dobré pověsti“. Co to vlastně znamenalo? Především se tvářit, že žádné potíže ve škole nemáme – ani výchovné, ani vztahové a většina žáků studuje s velmi dobrými výsledky. Vedení těchto škol se domnívalo, že by si „přiznáním vrstevnických potíží ve třídních kolektivech“ poškodily veřejnou pověst, hlavně pověst mezi rodiči.

Úroveň školní atmosféry, jednání zaměstnanců a ochota hledat řešení je přímo úměrná ochotě a vřelosti a přístupnosti vedení školy. Jestliže vedení školy bylo pozitivní, vstřícné, pokud ředitel či zástupci byli zainteresovaní na dění ve škole, potom vždy byl jejich přístup nějakým způsobem patrný v celkové atmosféře školy. I učitelé pak jinak přijímali nové nabízené možnosti a příležitosti.

Závěr: před realizací programu si s vedením ujasněte, zda programy či tyto Vaše aktivity vítá, či jsou mu jedno nebo je dokonce proti nim a nepodporuje jejich průběh. V případě třetí možnosti se do ničeho nepouštějte. Třídě a dětem sice nepomůžete, ale zachráníte část svého duševního zdraví.

Mgr. Simona Pekárková

Tímto seriálem se Vám snažíme ulehčit situaci a poskytnout jakýsi návod, který by byl hned po ruce a šetřil přípravu samotného programu i následné sebereflexe. Budeme upozorňovat na skutečnosti, na něž je třeba dbát, které jsou nezbytné a které mohou být užitečné. Vybíráme takové, které se nám mnohokrát osvědčily a u nichž jsme sami teprve až v praxi objevili jejich nezbytnost a funkčnost. Možná některé náměty ušetří hledání i právě Vám.